PRÁVĚ HRAJEME: Přejeme vám příjemné a ničím nerušené prázdniny a dovolenou vašich snů

Soubory a hry 2012


DS Kadet Starovičky -
OKÉNKO

DS DŽO Velatice - Misionáři

Tylovo divadlo Újezd u Brna - Ve státním zájmu

Divadlo Prkno Veverská Bítýška - Dámská šatna

LMD Kunštát - Faust

DS Bezchibi Brtnice - Hrobka s vyhlídkou

VOmladina Vídeň - Světáci


 

30.4. PONDĚLÍ             19:30 hod.

Olga Scheinpflugová
OKÉNKO

DS Kadet Starovičky
Režie: Anna Haluzová

O souboru
Počátky ochotnického divadla ve Starovičkách je nutno hledat již na počátku 19. století. První písemná zmínka o divadelním představení pochází z r. 1886, kdy o Vánocích byla sehrána hra pro děti ,,Pastuškové“ od Zavadila. Ochotníci ve Starovičkách hrávali nejen divadelní představení, ale i krátké humorné scénky při zábavách. Po II. svět. válce začal navazovat na úspěšnou divadelní tradici zdejší Sbor dobrovolných hasičů. Tito sehráli až pět představení za rok. V r. 1948 s nástupem komunistické strany bylo dosaženo ochromení divadelní činnosti ve Starovičkách. Pokus o oživení divadla byl r. 1952. Nebyla to však vhodná doba pro podobnou zábavu a tak éra ochotnického divadla ve Starovičkách definitivně skončila.

Půl století se nehrálo ve Starovičkách ochotnické divadlo. S nápadem znovuoživení slavné divadelní tradice přišla v r. 1997 Lenka Lacinová v květnu při tradičním setkání rodáků a jubilantů. V krátké době se podařilo sehnat téměř 30 odvážných ochotníků, kteří se pustili do realizace smělého nápadu. 6. Září 1997 poprvé předstupuje obnovený divadelní spolek před domácí publikum s divadelní hrou Babička od Boženy Němcové. Tak se začala psát novodobá historie ochotnického divadla ve Starovičkách.

V r. 2000 – na přelomu nového století a také tisíciletí, se ochotníci dohodli pro název spolku a to ,,KADET“ . Tento název vychází z přezdívky pro tuto vesnici, která sahá až do minulých století. Kadet tak úspěšně navázal na divadelní tradici ve Starovičkách. Každým rokem nacvičí novou divadelní hru, která má vždy premiéru v místním kulturním domě a pak následuje několik repríz v okolních obcích. Doufejme, že ochotníky neopustí chuť a elán, a tak ,,prkna co znamenají svět“ nepřijdou ve Starovičkách v zapomnění.

Slovo O hře
Lidová komedie o následcích prohýřené noci: soukromý docent filosofie se zvláštním zřením na etiku, docent Jakub Johánek, zapřisáhlý abstinent a nesmělý starý mládenec, zcela mimořádně oslavuje s přáteli své jmenování v nočním podniku. Nezvyklé množství alkoholu u něj způsobí dočasnou ztrátu paměti a ráno se nestačí divit. Paní správcová se rozhodne využít situace, a tak zajistit budoucnost své dcery.

Hra byla dvakrát zfilmována Vladimírem Slavínským a to v roce 1933 jako ,, OKÉNKO“ a v roce 1948 ,,DNES NEORDINUJI.“

- - - - - -

 

1.5.  ÚTERÝ      19:30 hod

Pavel Staršák
Misionáři

DS DŽO Velatice
Režie: DŽO

Slovo o souboru:
Divadelní spolek DŽO o.s. působí od roku 2005 a to nejen v oblasti divadla, ale také v oblasti pořádání společenských a kulturních akcí v jeho domovské obci Velatice. DŽO má za sebou již několik úspěšných představení a s jedním z nich se již v minulosti v Boleradicích představil.

Je to mladý divadelní spolek s mladými herci a tvůrci, který se snaží zejména o původní tvorbu, kterou chce pobavit nejen diváka ale také sebe.

Slovo o hře:
Komediální show, která diváky přivádí do společnosti tří kosmonautů, jejichž úkolem je seznamovat vzdálené civilizace se životem na Zemi, vývojem člověka a vůbec vším, co se v naší Galaxii děje.

Ontogonetická THRRE - MEN - SHOW!

Své naturalistické pásmo o strastech a slastech života lidského odprezentují na intergalaktickém setkání všech civilizací EXPO 3000: Thomas, Norman a Sandler - tři vyprahlí poutníci prostorem i časem. Za trochu toho lidského tepla vás nechají nahlédnout i tam, kam se slušný člověk málokdy podívá. Vysvětlí vám, jak do lidského života může zasáhnout linecké těsto, napůl vlněný svetr anebo dokonce láska. Využijte té příležitosti!

- - - - - -

2.5.  STŘEDA               19:30 hod

Antonín Procházka
Ve státním zájmu

Tylovo divadlo Újezd u Brna
Režie: Jaromír Jakubec

Slovo o souboru
Již za první republiky hráli ochotníci v Újezdě u Brna hojně divadel. Nejprve Sokol a později Orel provozovaly divadelní představení s nemalým úspěchem u zdejšího publika. Tyto dva soubory mezi sebou soutěžily ještě v šedesátých letech minulého století. Hrály se pohádky, komedie i tragédie, ale hlavně operety. S rozvojem televize se oba soubory sjednotily pod názvem Tylovo divadlo Újezd u Brna. Představení již tolik nebylo, ale kvalita se nepochybně zvýšila. U operet účinkoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Brně a hostovali zde profesionální umělci spolu s ochotníky. Později se soubor zúčastňoval tehdejších krajských přehlídek. Několikrát zvítězil a stal se účastníkem celostátní přehlídky ve Vysokém nad Jizerou. Odtud si také odvezl hlavní cenu. Momentálně hraje hlavně činohry a oblíbeným autorem se stává Antonín Procházka, který se svým humorem odhaluje stav zdejší politické situace a ukazuje její pravou tvář. Jeho hra "Ve státním zájmu" je toho důkazem.

Slovo o hře
Komedie Ve státním zájmu se odehrává v současnosti, v bytě mladého neúspěšného filmaře, který má velké umělecké sny, ale malé prostředky k jejich uskutečnění. Aby se uživil, pronajímá svůj byt těm, kteří to naopak dotáhli velice vysoko. Nepraktický snílek se dostává díky svým aktivitám na jedná straně a lásce na straně druhé do řady trapasů a choulostivých situací. Stejné krevní skupiny je i jeho soused a nejbližší kamarád, který svými originálními vynálezy i svou potrhlou existencí situace ještě vyhrocuje. Život nepraktických, váhavých, směšných, ale sympatických, citlivých hrdinů je konfrontován se světem těch mocných, ve kterém sice nechybí úspěch ani peníze, ale je chudý na opravdovou lásku.

- - - - - -

3.5.  ČTVRTEK             19:30 hod

Arnošt Goldflam
Dámská šatna

Divadlo Prkno Veverská Bítýška
Režie: Pavel Vašíček

Slovo o souboru
Divadlo PRKNO má momentálně dvacet členů. Naší domovskou scénou a zároveň zkušebnou je kulturní klub POD PRKNY, který najdete v Kulturním domě ve Veverské Bítýšce. Od roku 2011 pravidelně hrajeme v Brně v kafé Práh ve Vaňkovce. Hrajeme však prakticky po celé republice, převážně na festivalech.

Náš oblíbený žánr je určitě tragikomedie…zjednodušeně řečeno smích i slzy dohromady. Za zmínku určitě stojí dramatik Eduardo Rovner, s jeho hou „Společnost“ jsme postoupili jsme až na Divadelní HRONOV 2009 a s jeho další hrou „Kvartet“ jsme byli dokonce nominováni na Mezinárodní divadelní festival do Jižní Koree. Poslední premiérou je však divácky úspěšná komedie Arnošta Goldflama „Dámská šatna“. A naše divadlo se také letos začíná pouštět do žánru z nejtěžších a to jsou improvizační představení.

Pro mě osobně a myslím, že mluvím za většinu souboru, je Prkno prostě srdeční záležitost. Velká láska a koníček, který mi už 16 let dělá radost, i když stojí hodně času a úsilí. Velmi si vážím toho, že díky divadlu mám přátele, které bych nevyměnila za nic na světě. A také spoustu divadelních zážitků z cest a stovek odehraných představení. To nadšení a energie, to je velké plus divadla PRKNO – je prostě jedinečné.

Nikdo z nás se divadlem neživí, je to opravdu jen záliba. S ohledem na to jak intenzivně a jak dlouho se jí věnujeme, si troufám říct, že jsme profesionálové. Snažíme se o to. Vychováváme si i novou generaci v dramatickém kroužku, o tom, že je PRKNO líheň mladých talentů svědčí i fakt, že už jich několik studuje JAMU.

Slovo o hře
Dámská šatna
je místo, kde se všechno určuje, probírá, ovlivňuje, posuzuje a rodí…
Dámská šatna je především o životě čtyř žen, které ho zasvětily divadlu, čtyři kolegyně, kamarádky a soupeřky…
Dámská šatna Vám řekne o divadle víc než sto kritik a článků…
Dámská šatna je drbárna, když je pohromadě tolik ženskejch…
Dámská šatna je středobod, mlýn, duše, pranýř divadla a též jeho obraz…

- - - - - - - - -

4.5.  PÁTEK             16:00 hod

Johann Wolfgang Goethe
FAUST

LMD Kunštát
Režie: Marie Wetterová

Slovo o souboru
Divadelní soubor Lehká Mozková Dysfunkce Kunštát pod tímto názvem vystupuje od roku 2000. Soubor vznikl jako dospělá odnož dětského divadelního souboru Petrklíč. Vedoucím souboru a režisérem je od prvopočátku Marika Wetterová. V současné době má 22 členů ve věkovém rozmezí od 14 do 70 let různých profesí a povolání.  Postupně se repertoár souboru měnil od klasických pohádek až po avantgardní hry a muzikály. Předností souboru je vlastní hudební tvorba.

„Divadelní spolek LMD (Lidové městské divadlo, někdy též s nadsázkou Lehká mozková dysfunkce) se snaží být neotřelým amatérským tělesem, jehož přáním je Vás někdy rozesmát, jindy rozplakat, ale vždy roztleskat. Jsme postiženi touhou se bavit a doufáme, že postižení bude trvalé. Uvědomujeme si, že zážitek nemusí být pouze kladný, ale hlavně intenzivní.

Slovo o hře
Dr. Johann Faust je skutečná historická postava. Narodil se v Německu, byl alchymistou, studoval matematiku a stal se doktorem přírodních věd. Procestoval celý tehdy známý svět, poznal africké země, Persii a dokonce i Indii. Byl mimo jiné proslulý svým nadáním pro čarodějnické kousky a nadpřirozenou mocí. Vystupoval jako člověk ovládající přírodní síly a lidské osudy. To všechno mu přineslo již za života takovou popularitu, že byl považován nejen za šarlatána, odpadlíka a chvástala u katolických teologů či humanistických učenců, nýbrž i za opravdového kouzelníka v očích lidových vrstev. A právě obdiv a ústní tradice dala vzniknout tomuto nejznámějšímu evropskému mýtu. Ten vypráví o tom, jak doktor Faust uzavřel ze zištných důvodů smlouvu s ďáblem, a pak za to krutě zaplatil.

„Naše představení je jen útržkem Faustova bohatého života. Zachycuje právě ten kousek, kdy potká, je okouzlen a učaruje krásnou a čistou Margaretu. Tato láska však pro dívku nedopadne dobře, díky Mefistofelovým trikům přijde postupně o matku, bratra a nakonec i dítě. Umírá sama v temné kobce žaláře,“ říká k přeběhu režisérka Marika Wetterová.

- - - - - -

4.5.  PÁTEK             19:30 hod

Norman Robins
HROBKA S  VYHLÍDKOU

DS Bezchibi Brtnice
Režie: Michal Lurie

Slovo o souboru
V roce 1987 byl v Brtnici založen Divadelní soubor Bezchibi. Po nastudování třech děl se přes poměrně značný úspěch v roce 1990 rozpadl. Jednoho jarního dne roku 2001 se sešlo několik lidí.v Restauraci Na Radnici aby si dali nelehký úkol-Po více než deseti letech opět vrátit lidem v Brtnici umění a kulturu(:-). Michal Lurie přivedl několik bývalých členů Bezchibi, kteří byli ochotni opět ochotničit. Radek Jiříček pozval několik mladých a nadějných lidí,které lákalo něco takového vyzkoušet.  Michal Lurie tehdy navrhoval inscenovat Jeppeho z Vršku,což byla poslední rozezkoušená hra "staré party".(mmj.úspěšně inscenována v roce 2005 Jeppe z Vršku).

Hned na to jsme si dali první divadelní prázdniny-abychom měli do první  sezóny dostatek energie. Léto roku 2001 uběhlo jako voda a na první zkoušce v KD BRTNICE se nás z původních cca 15 sešlo asi 8-což,buďme upřímní není mnoho, zvláště když chcete dělat Divadlo. A začalo lovení talentů J(naše oblíbená činnost dodnes).

Když nás bylo "už" 12 "herců a hereček",přehodnotil náš samozvaný (ale všemi schválený) Režisér svůj záměr,a vzhledem k nezkušenosti aktérů,vybral hru A.N.Ostrovského (Lehkou komedii z Carského Ruska) "Nebylo Groše,najednou Dukát".

A tady někde začala součastná éra DS Bezchibi která pokračuje dodnes. Každý rok se snažíme nazkoušet a předvést lidem novou hru převážně komediálního charakteru (i na toho Jeppeho již doslo).

Slovo o hře
Starobylý dům zahalený v mlze, rozlehlá zahrada s podivným záhonem růží a hrobka se zapečetěnou rakví. V ní údajně odpočívá právě zesnulý majitel panství i značné finanční hotovosti. Údajně. Napětí, hrůzná odhalení i neotřelý humor – to vše v detektivní komedii s hororovými prvky. "To, co víme nebo si myslíme, že víme, si pěkně necháme pro sebe!”

- - - - - -

5.5.  SOBOTA             15:00 hod - host přehlídky

podle stejnojnenného filmu
SVĚTÁCI

VOmladina Vídeň
Režie: Petra Kalousková

Slovo o souboru
Před dvěma roky oslavila vídeňská Vlastenecká omladina stodvacetpět let svého trvání. Spolek založili koncem devatenáctého století Češi, kteří přišli do metropole tehdejší Rakousko-Uherské monarchie za prací a ve Vídni nalezli nový domov. Nezapomněli však na své kořeny a na svou domovinu – lásku k ní si dokonce dali i do názvu, který divadelní spolek nese dodnes. Dodnes také končí každá schůze tradičním provoláním: Kdos českého původu, lni ku svému národu.

Spolek během svého trvání zažil rozkvět i útlum a v posledním  desetiletí se mu začíná opět dařit. Přibyli noví členové i diváci z řad početných Čechů a Slováků, kteří ve Vídni pracují nebo studují, rozvinula se spolupráce se Sokolem,  s kterým ve Vídni pořádá maškarní ples a mikulášskou zábavu, provozuje taneční a Ćaje o páté. Spolek jezdí hostovat na jižní Moravu a navázal úzkou spolupráci s Divadelním spolkem bratří Mrštíků Boleradice a s divadelníky z Rynárce.

„Vždycky říkám, že ochotníci musí mít v sobě ohýnek a musí být pár lidí, kteří ten ohýnek předávají dál. Máme taky hodně problémů, není to vždy růžové, nicméně je u nás dobrá nálada a krásný je ten pocit, něco společně vytvářet a v tu chvíli něco společně sdílet“, vypráví Anna Vaďurová, předsedkyně Vlastenecké omladiny. Vlastenecká omladina svému publiku nabízí ročně dvě představení. Letos je to dnešní představení „Světáci“. Další přestavení diváky čeká na podzim, kdy spolek sehraje (ve spolupráci s DS Boleradice) známý  muzikál „Šumař na střeše“.

Slovo o hře
Slavná komedie je bujným a trochu nostalgickým příběhem tři venkovských fasadníků, jejichž snem bylo strávit aspoň noc ve víru velkoměsta jako skuteční světáci. Tento pygmalionovský motiv je rozveden ve zcela nezvyklé šíři a vyúsťuje v bujný mumraj vtipných nápadů slovní i situační komiky.

Ve Světácích se VOmladináři pustili do adaptace v Čechách velmi populárního filmu, jehož promítání bylo krátce po jeho vzniku v roce 1969 z politických důvodů „odloženo do archivu“. O kvalitě díla autora Vratislava Blažka stejně jako o skvělé režii Zdeňka Poskalského svědčí skutečnost, že tento dvacet let starý film slavil v kinech krátce po sametové revoluci ohromný úspěch. Ta léta na indexu mu neubrala na vtipu a aktualitě.

Adaptace filmu na divadelní jeviště je spojena s obrovskými obtížemi technického rázu. Filmové kameře stačí střih a další záběr se odehrává v jiném prostředí. V divadle je nutná přestavba scény. Při tomto představení přestavuje scénu při polozatmělém jevišti každý, kdo má ruce, až na ty, co se zrovna převlékají. Není to maličkost, přeměn je celkem dvacet. Představení se tím sice poněkud protáhne, zato však zůstává zachován původní sled komických situací.

- - - - - -