Ocenění nebo příležitost ?

Ochotníci jižní Moravy obdrželi do nového roku dárek ve formě zápisu „svých divadelních aktivit“ do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Je to ocenění divadelní práce současné a především minulé, která vytvořila prostředí a podmínky pro rozvoj této, v okolním světě méně obvyklé činnosti.  

Dějiny tohoto našeho „statku“ je možné členit na následující vývojové etapy.

Počátky spadají do období národního obrození (konec 18. do první poloviny 19. století), v němž vznikaly první česky hrající zejména venkovské soubory. Jejich činnost vychází z kontextu středoevropského romantismu a v rurálním prostředí navazuje na tvorbu tzv. lidových písmáků.

Druhé období zahrnuje vydání zákona č.134/1867 ř.z. o právu spolčovacím (umožnil vznik široké škály spolků) a sahá do vzniku první republiky. K rozvoji statku přispěl především národní spolek Sokol (1962) a později založený Orel. Základnu tvořili řemeslníci a zemědělští pracovníci, soubory často vedli představitelé inteligence (učitelé a kněží). Repertoár tvořily české hry a také překlady světové dramatiky.

Do této etapy také spadá založení Ústřední matice ochotníků českoslovanských (1885), jejíž činnost metodickými nástroji významně ovlivnila i třetí etapu (období první republiky do roku 1948, přerušené nacistickou okupací). Klíčovou roli nadále plní ochotnické soubory sokolských a orelských žup.

Další etapu představuje komunistický režim. I když po únoru 1948 byl statek postižen rušením samostatných spolků, rozvoj ochotnického divadla se nezastavil. Soubory poměrně rychle našly nový způsob své existence v rámci státem uznaných struktur (např. zemědělská družstva a odborové organizace podniků). Přibývaly soubory, což od roku 1970 umožnilo rozšířit systém postupových přehlídek o národní přehlídku venkovských divadelních souborů (později Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou).

Po roce 1989 nastává nový rozmach statku, který se stává nezastupitelným fenoménem místní kultury.

Jak už to v životě bývá, není vždy všechno růžové a někdy se nedaří, tak jak bychom chtěli. Taky i pro existenci statku existují období těžší a nebo se objevují faktory, které brání jeho rozvoji. 

Nejvýznamnějším novodobým ohrožením byla po listopadu 1989 tendence k vylidnění venkova (zejména v českých regionech, na Moravě byla situace o něco příznivější). Tento trend se však po roce 2000 zastavil, naopak lidé se na venkov stěhují k trvalému bydlení. Objevila se řada nových venkovských souborů včetně tzv. chalupářů.

Zajímavým novým jevem je v tomto smyslu aktivita penzionovaných profesionálů, kteří zakládají ochotnická divadla, případně do nich vstupují, přičemž jde o volnočasovou činnost.

Rizikovým faktorem je dále fakt, že divadelní aktivita potřebuje organizační zabezpečení (zejména prostory na zkoušení a předvádění) a osobnosti, které by se této dobrovolnické činnosti věnovaly. Mladí lidé si rádi zahrají, ale nechtějí této aktivitě věnovat veškerý volný čas, zvláště tam, kde takový vzor ve svém okolí nemají. Důležitým faktorem je proto aktivita základních škol včetně základních uměleckých a jejich pedagogů, dále organizačních složek spolků jako je Česká obec sokolská, Sboru dobrovolných hasičů, Svazu českých divadelních ochotníků a dalších. Významně mohou ovlivnit získávání mladých lidí jako pokračovatelů místní tradice. Klíčovou je podpora místní samosprávy jako zadavatele veřejných kulturních služeb. Může konkrétní objednávkou (např. představení pro děti místní mateřské či základní školy, pořádání výroční slavnosti v obci apod.) ovlivnit motivaci činnosti souboru.

Zápis nemateriálního statku Ochotnické divadlo v Jihomoravském kraji, je bezesporu také příležitostí pro spolupráci při ochraně a rozvoji této naši společné hodnoty. Každý subjekt a každá osoba, která je nějakým způsobem spojena s ochotnickým divadlem má náměty a nápady které lze využít  vzájemnou diskusí a výměnou zkušeností. Je obvyklé. že divadelníci setkávají při příležitostech divadelních přehlídek a zde také vznikají nové projekty a odsud si odnášejí inspiraci a nápady. 

Divadelní spolek bratří Mrštíku jako navrhovatel a iniciátor zápisu tohoto nemateriálního statku, připravuje na téma „Ochrana a rozvoj nemateriálního statku“ seminář, který se uskuteční při příležitosti divadelní přehlídky Mrštíkovo divadelní jaro dne  …..  v Boleradicích. 

Máte-li zájem se zúčastnit, dejte nám zprávu prostřednictvím tohoto formuláře, abychom vám mohli zaslat pozvánku a program. 

0