Divadelní soubor bratří Mrštíků se v uplynulém týdnu zúčastnil 50. ročníku národní přehlídky venkovských divadelních souborů Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou. V pondělí 14. října zde uvedl svoji inscenaci historické komedie Karla R. Krpaty a Karla Steklého – Počestné paní aneb Mistr ostrého meče. Celý inscenační tým dosáhl u odborné poroty pozitivního hodnocení. S výsledkem přehlídky může být soubor spokojen. Dostál slibu, že bude vzorně reprezentovat svoji obec i kraj.

Měsíc září bude v našem divadle ve znamení PODZIMNÍ DIVADELNÍ SEŠLOSTI (28. divadelní přehlídka pořádaná v Boleradicích) a zahájení abonentní řady PODZIMNÍ PŘEDPLATNÉ. Společným jmenovatelem obou akcí bude představení pražského divadla Máj – Její pastorkyňa. Dále se v přehlídce představí studentské divadlo Bedřicha Kaněry z Břeclavi s komedií Veselé paničky windsorské, divadelní soubor z Brodku u Přerova zahraje dětem pohádku Malá čarodějnice a domácí soubor uzavře Podzimní sešlost historickou komedií Počestné paní aneb Mistr ostrého meče.

Podzimní předplatné nabídne vedle zmíněné Její pastorkyně detektivku Past na myši, dále poetický příběh Maja a v adventu folklorní pásmo FS Jánošíček – Na priedomí.

Milí diváci, těšíme se na vás!

Vystoupení Divadelního spolku bratří Mrštíků s úryvky z dramatu Maryša na folklorním festivalu Kraj beze stínu 16. června 2019

Spolkové hnutí divadelních ochotníků, má své počátky ve druhé polovině devatenáctého století. První vlaštovkou byla Ústřední matice divadelního ochotnictva českoslovanského (ÚMDOČ) již v roce 1886. Vedle ní působil Svaz dělnického divadelního ochotnictva českoslovanského (DDOČ). Jejich činnost byla umrtvena Soběslavským plánem ministra kultury a osvěty v roce 1950.

            V polovině šedesátých let dvacátého století se začaly uvolňovat poměry natolik, že sílící zájem o vytvoření dobrovolné zájmové organizace divadelních ochotníků  dosáhl v roce 1968 úspěchu a na 38.Jiráskově Hronovu byl položen její základ. Tím vyvrcholilo dlouhodobé volání po organizaci, která by nahradila UMDOČ a DDOČ. Sedmdesáttři volených delegátů z českých a moravských okresů  a dalších dvěstě divadelníků rozhodlo založit Svaz českých divadelních ochotníků a zvolilo přípravný výbor v čele s JUDr. Milanem Kyškou, s úkolem připravit a projednat Stanovy a svolat ustavující konferenci na Jiráskův Hronov v roce 1969. Když ale  21.srpna 1968 došlo k okupaci naší vlasti vojsky Varšavské smlouvy, situace se podstatně změnila. Přípravnému výboru se přesto povedlo novou organizaci zaregistrovat u ministerstva vnitra a řádnou ustavující konferenci se podařilo svolat na 10.srpen 1969. Přes normalizační proces, který zejména v sedmdesátých letech citelně zasahoval do způsobu činnosti všech divadelních souborů., Svaz existoval a žil. Je třeba uvést, že až do listopadu 1989 šlo o stálý kompromis mezi chtěným a možným. Podařilo se však uskutečnit některé významné záměry, které by se bez existence Svazu, jenž vyjadřoval přání a iniciativu široké ochotnické obce, nerealizovaly vůbec nebo ve velmi omezeném rozsahu záměry.

            Přes veškerou snahu českých amatérských loutkářů se nepodařilo zaregistrovat Svaz amatérských loutkářů jako samostatnou organizaci. Tak došlo 2.prosince 1972 ke včlenění loutkářů do existujícího Svazu českých divadelních ochotníků. Vznikla Skupina amatérských loutkářů (SAL), autonomní složka SČDO. Tím byla posílena obě zájmová hnutí. Od toho dne obě složky amatérského divadla velmi úzce spolupracují.

V současné době   pracují na území České republiky oblastní organizace Svazu. Severočeská pod názvem České středohoří, západočeská pro Plzeňský a Karlovarský kraj, Jizerská pro Liberecký kraj a část východočeského kraje, jižní Morava, střední Morava, a jižní Čechy. Oblast středních Čech a Prahy se v současné době usilují oživit Ing. Jaroslav Vondruška a člen předsednictva Jiří Čech. Severní Morava po ukončení činnosti Divadelního centra Podbeskydí se pokouší o ustavení vlastní oblasti.  Východní Čechy jsou doménou Volného sdružení východočeských divadelníků s nímž Svaz spolupracuje na divadelních aktivitách.

Svaz je iniciátorem a vyhlašovatelem řady soutěží a přehlídek nejen pro dospělé zájemce, ale i pro děti a mládež.

Kandrdásek SČDO, soutěž monologů a dialogů pro děti a mládež od 8 do 18 let, memoriál Bedřicha Čapka a Zdenka Fűrsta, kteří stály u zrodu této úspěšné soutěžní a vzdělávací akce. V průběhu 23.ročníků se národní přehlídka uskutečnila zprvu  v Čelákovicích a v současné době v Brandýse nad Labem.

Pohárek SČDO, soutěž monologů a dialogů pro mládež a dospělé, memoriál Zdeňka Kokty , čelního funkcionáře Svazu. K založení této akce přispěl Mgr. Miloslav Kučera, tehdejší ředitel Východočeského divadla v Pardubicích. Národní přehlídka putovala  po dvacettři let z Pardubic, do Hlinska, Přerova, Olomouce a v současné době zakotvila ve Velké Bystřici u Olomouce.

Divadlo jednoho herce SČDO, memoriál Slávky Trčkové, dlouholeté režisérce a vedoucí Divadla Dialog v Plzni, jedna z nejtěžších divadelních disciplin, našla již po dobu desíti let,  díky profesionální národní přehlídce v Chebu,  uplatnění i v amatérském prostředí. Národní přehlídka putovala z Čelákovic, do Plzně a v současné době zakotvila každý lichý rok v západočeském Kaznějově.

Jednoaktovky SČDO, memoriál Ládi Lhoty, nezapomenutelného barda českého jeviště, je vyhlašována ve spolupráci s Amatérskou divadelní asociací. V sudých letech SČDO s národní přehlídkou v Holicích a v lichých Amatérská divadelní asociace  na Kaškově Zbraslavi. První ročník se uskutečnil v jihočeské vesničce Želeč u Tábora.

Krakonošův divadelní podzim, soutěž venkovských divadelních souborů se po prvním ročníku v středočeském městečku Žebrák, natrvalo přestěhovala do malého podkrkonošského městečka Vysokého nad Jizerou. Jeho 43. ročníků se stalo pojmem a rovnocenným partnerem Jiráskova Hronova. Zpočátku byla soutěž vyhlašována ve spoluprací  se Svazem družstevních rolníků a NIPOS – Artama, ale od roku  2007 je celá iniciativa v rukou ochotníků tj. SČDO a Občanským sdružením Větrov za velké podpory Města Vysoké nad Jizerou a Libereckého kraje.

            Mezi nejvýznamnější svazové aktivity v oblasti vzdělávání se za těch 45 let života Svazu zařadila  letech 1976 – 1979 scénografická škola SČDO, kterou prošlo 40 absolventů; úroveň byla tak vysoká, že bylo možno práce vystavit jako samostatnou expozici Pražského Quadrinale v roce 1979 a poté v roce 1983.

Režisérská škola SČDO uskutečnila čtyři běhy, absolvovalo ji několik desítek amatérských režisérů. Seminář jevištního svícení SČDO se zaměřením na praxi ochotnických souborů se uskutečnil třikrát.

Významný podíl na vzdělávání má již několikaletý hodnotící seminář vybraných inscenací v průběhu Jiráskova Hronova, v roce 2012 již dvacátýčtvrtý  a tématický seminář- dílna organizovaný v průběhu Krakonošova divadelního podzimu ve Vysokém nad Jizerou. Obě tyto akce daly podnět NIPOS-Artama k rozšíření vlastních vzdělávacích akcí ochotnických divadelníků.

Předsednictvo Svazu vydává příležitostně zpravodaj Informátor SČDO poskytující členům důležité informace. Stejně tak vydává SAL svůj občasník Rolnička. Pro styk nejen s členskou základnou , ale i s občany ČR  má otevřené své elektronické informační stránky  „scdo.webpark.cz“

Skupina amatérských loutkářů (SAL SČDO) je řízena vlastním vedoucím orgánem – Radou SAL. Ta projednává všechny interních otázky, reprezentuje loutkáře, vyhlašuje a připravuje vlastní loutkářské akce a spolupracuje při výběru pro národní přehlídku Loutkářské Chrudim.

Vyhlašuje a organizuje, či pracuje na řadě vlastních akcí:

° Čechova Olomouc, přehlídka tradičního loutkového divadla z celé ČR;

° Raškovy Louny, dostaveníčko loutkářských souborů , které prošly výběrovým

řízením

° Loutkářské letnice, akce s bohatou tradicí;

°  Individuální výstupy s loutkou, s účastí na Loutkářské Chrudimi..

V řadách amatérských divadelníků a loutkářů je velké procento těch, kteří si za své zásluhy o rozvoj ochotnického divadla a amatérského loutkářství zaslouží morální ocenění.

Svaz proto těmto zasloužilým uděluje jednak Zlatý odznak SČDO,  Čestné uznání Václav Klimenta Klicpery a Čestné uznání Matěje Kopeckého, dalším stupněm je Zlatý Harlekýn SČDO a Cena dr. Jindřicha Veselého. Nejvyšším oceněním je jmenování čestným členem SČDO.

Ve spolupráci s dalšími zájmovými divadelní organizacemi  uděluje za mimořádné zásluhy Zlatý odznak Josefa Kajetána Tyla a to vždy k 1.květnu a je předáván  po dohodě  s pořadateli např. na Jiráskově Hronovu, Loutkářské Chrudimi, Krakonošově divadelním podzimu, nebo v rámci významné akce příslušné organizace. Tímto morálním oceněním bylo od roku 2002 oceněno více jak sto jedinců ze všech oborů amatérského divadla.

A tak Svaz, dítě roku 1968, které přežilo do svobodných dnů, stále pracuje a jako jediná zájmová organizace amatérského divadla je dokonce vyhlašovatelem organizátorem a realizátorem pěti národních soutěžních přehlídek divadelní tvorby. S potěšením je třeba dodat, že je v této své činnosti podporováno finančními příspěvky nejen ministerstva kultury ČR, ale i krajských úřadů ve svém regionu.

Zájmy ochotnického divadla prosazují čelní představitelé Svazu v řadě komisí a výborů. Předseda Svazu Ing. Josef Hejral pracuje v komisi pro slovesné obory a divadlo výběrového dotačního řízení programu na podporu neprofesionálních uměleckých aktivit, je členem koordinační komise NIPOS-ARTAMA, členem rady Programu poskytování příspěvků na tvůrčí nebo studijní účely v oblasti neprofesionálního umění a tradiční lidové kultury odboru regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury ČR, a členem komise pro výběrové řízení v programu Podpora zahraničních kontaktů v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit. Místopředseda Svazu Ing. Jaroslav Vondruška je členem Festivalového výboru Jiráskova Hronova, členem odborné rady NIPOS-ARTAMA v oboru pro činoherní divadlo.

Vlastimil Ondráček  5.1.2013

Měsíce červen – srpen budou ve znamení divadelních prázdnin. V divadle se sice nebude hrát, ale budou probíhat drobné stavební práce, výmalba, úklid a tak podobně.

Na co se můžeme těšit v divadle na podzim?

Vedle repríz historické komedie Počestné paní aneb Mistr ostrého meče, chystáme bohatý divadelní podzim. Poslední zářijový víkend bude patřit malé divadelní přehlídce Podzimní divadelní sešlost. Její program bude sestaven z českých klasických her. V rámci přehlídky zahájíme také Podzimní předplatné. V právě končící sezóně jsme vyzkoušeli Sváteční předplatné, které se setkalo s velkým ohlasem. Podzimní předplatné se stane jeho následovníkem. Na začátku října uvítáme v našem divadle DS Vlastenecká omladina z Vídně s muzikálem Hašleření aneb V Praze bejvalo blaze. A v předvánočním období uvedeme opět pohádkovou hru na motivy povídek Charlese Dickense Duchové Vánoc. A do toho všeho začnou pod režijním vedením Jiřího Brabce naši herci zkoušet divadelní hru Oldřicha Daňka Kulhavý mezek.

Program Podzimního předplatného:

28.9. DS Máj Praha, G. Preissová: Její pastorkyňa – vesnické drama

26.10. DS Stodola Jiříkovice, A. Christie: Past na myši – detektivní hra

23.11. DS K. Čapek Děčín, M. Carr: Maja – poetická hra

14.12. FS Jánošíček Brno, Na priedomí – folklorní pásmo

Rezervace vstupenek na všechna podzimní představení bude otevřena 1. srpna.

Náš divadelní soubor se na konci dubna zúčastnil soutěžní krajské přehlídky Hanácký divadelní máj v Němčicích nad Hanou. Celkem 13 souborů zde soutěžilo o postup na národní přehlídky amatérského divadla Popelka Rakovník a Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou.Výsledek soutěže je pro nás úžasný. Odborná porota krajské přehlídky nominovala náš soubor do programu Krakonošova divadelního podzimu 2019, a to s inscenací hry Karla Krpaty a Karla Steklého Počestné paní aneb Mistr ostrého meče.

Z této přehlídky jsme přivezli další řadu ocenění:
Čestné uznání Marii Sokolářové za herecký výkon
Čestné uznání Štěpánce Veselé za herecký výkon
Čestné uznání Janě Vystoupilové za herecký výkon
CENA Janě Kahounové za kostým k inscenaci
CENA Janu Korábovi za herecký výkon
CENA Zbyňku Háderovi za herecký výkon
CENA Iloně Pelikánové za herecký výkon
CENA Ivě Kahounové za režii
Mimořádné ocenění: CENA Janě Glocové za nejlepší ženský herecký výkon

Takže Počestné paní pojedou v říjnu tohoto roku na výlet do Vysokého nad Jizerou.

Na tenký led národních skvostů Bedřicha Smetany se odvážil vstoupit ochotnický Divadelní spolek Krakonoš. Herci a muzikanti z Vysokého nad Jizerou provádějí diváky už druhým rokem všemi operami českého hudebního génia.

Název představení „Bedřich Smetana: The Greatest Hits“ napovídá, že nejde o klasické provedení oper světově uznávaného skladatele. Smetana se Krkonošemi a krajem pod nimi prochází v muzikálové haleně. Jeho árie slyší diváci jako reggae, rock and roll, rockovou baladu nebo pop music.

„Muzikál Bedřich Smetana: The Greates Hits jsme převzali od pražského Divadla ABC, pro které ho napsali Jiří Janků a Petr Svojtka. Hudbu složili Ivan Hlas a Jiří Janouch,“ říká režisérka Marie Trunečková.

„Když jsem muzikál viděla v Praze, napadlo mě, že bychom si na něj mohli troufnout. V souboru je nás hodně, naši lidi jsou šikovní a hlavně zpěvní. Navíc máme vlastní kapelu,“ podotkla Trunečková.

Smetanovy největší hity vyprávějí o smyšleném divadelním souboru, který se dostane do existenčních problémů. Kvůli záchraně divadla musí bleskově nazkoušet nový kus poskládaný ze všech Smetanových oper. Jenom tak získá štědrý japonský grant.

„V muzikálu účinkuje dvacet tři našich herců a muzikantů,“ prozrazuje Trunečková.

„Když jsem jim oznámila, pro jaké představení jsem se rozhodla, nastalo ticho. Hodně se báli, že Smetanu nezvládnou. Ale nakonec jsem je přesvědčila. Pomohlo jim, že jsme si v minulosti poradili s muzikálem Malované na skle a hudební retrokomedií Ondřeje Havelky Zločin v Posázavském Pacifiku,“ vypráví režisérka.

Neobvyklé zacházení se Smetanovými operami bývá pro obecenstvo na severu Čech často velkým překvapením.

„Pro toho, kdo přijde na klasického Smetanu, je muzikál ze začátku mořenice. Ale pak se všechno rychle spraví a po půlce představení se baví všichni. Jen od jedné divačky jsme uslyšeli, že jsme Smetanu zneuctili,“ popsala Trunečková.

Smetanovu přeonačenou hudbu hraje vysocká kapela přímo na jevišti. Zní z něj klarinet, klávesy, příčná flétna, basová kytara a bicí. „Kapelníka dělá Adam Bartoň, vystudovaný herec a muzikant,“ prozrazuje Trunečková.

Adam Bartoň ve Vysokém žije se sedmi svými syny. „Každý z nich na něco hraje. Jsme prostě zpěvný kraj,“ doplnila Trunečková.

Se Smetanou vystoupil Krakonoš už sedmnáctkrát a osmnácté představení přidal v neděli 21. dubna. Vysočtí ochotníci cestují s muzikálem i daleko do vnitrozemí. Osmnáctého května se chystá se Smetanou na zájezd do jihomoravských Boleradic. Krakonoš s tímto představením uspěl na divadelní přehlídce v Josefově Dole.

Vynikající pěvecké party i nadčasové kostýmy
V časopise Amatérská scéna zveřejnil recenzi František Zborník. „Uměleckým vrcholem přehlídky byla bezesporu inscenace s názvem Bedřich Smetana: The Greatest Hits v podání Divadelního spolku Krakonoš z Vysokého nad Jizerou,“ uvedl Zborník.

„Vysočtí mají ve svém středu zkušenou režisérku a především výborně herecky i hudebně vybavené herce a muzikanty. Obě části, činoherní i hudební, se v podání Vysockých prolínají přirozeně, s humorem … předloha je napsána s vysokým nadhledem, s humorem i úctou k velkému klasikovi české hudby. Stejně tak je předloha inscenována. Vynikající pěvecké party se střídají s činoherními situacemi, jež jsou tu pod šátkem zábavy zároveň i důležitými sděleními o operách jako takových. V josefodolském představení oceňovalo publikum častým potleskem zejména pěvecké výkony sboru i jednotlivců, stejně jako hereckou schopnost být přirozený v stylizované nadsázce,“ píše se v recenzi.

Zborník pochválil i nadčasové kostýmy a výtvarné řešení muzikálu. „Je štěstí mít tak muzikální soubor, najít pro něj adekvátní předlohu a přimět se k všeobecné píli a pracovitosti, aby výsledek vyzníval lehce, neokázale a přirozeně. Klobouk dolů!“ stálo v Amatérské scéně.

V souboru hrál i držitel Lva
Vysočtí jsou teď pyšní, že s nimi dříve hrával Petr Pýcha, současný držitel Českého lva za scénář k filmu Všechno bude. Pro Krakonoše navíc napsal na začátku 21. století legendární komedii Republiku za koně a fotbal, jež vychází z vysocké historie.

Autor: Miloslav Lubas

V následujících dnech bude divadelní budova odpočívat a herci budou nabírat dech před posledními představeními divadelní sezóny. Po velikonočních svátcích se rozloučíme s komedií Jezinky a bezinky. Premiéru měla 29. dubna 2017 a v neděli 28. dubna 2019 odehrajeme poslední, 28. představení. Pokud ještě někdo neviděl tuto skvělou komedii, neváhejte přijít, ještě je několik míst volných.

Na diváky, kteří se v divadle rádi zasmějí, čekají další reprízy naší historické komedie Počestné paní aneb Mistr ostrého meče. Poslední dubnový den se náš divadelní soubor vypraví s touto hrou do Němčic nad Hanou, kde bude soutěžit na krajské přehlídce Hanácký divadelní máj. Poslední repríza Počestných paní v této sezóně bude v Domě kultury v Hodoníně, v úterý 28. května.

18. května přivítáme v Boleradicích Divadelní spolek Krakonoš. Naši přátelé z Vysokého nad Jizerou přivezou hudební komedii Bedřich Smetana: The greatest hits. Nemějte obavy, nejedná se o náročný operní kus. Komický muzikál pro činoherce je zábavnou podívanou.Vypráví o fiktivním divadelním souboru, který musí pro finanční záchranu divadla urychleně nazkoušet nové představení sestavené ze všech devíti Smetanových oper. Vyhovět požadavku japonského grantu a poskládat klasikovo dílo do jednoho velkolepého večera však není vůbec snadné…

Poslední představení této divadelní sezóny bude patřit dětem. V rámci předplatného Rodiče s dětmi do divadla uvede v neděli 26. května Divadlo Koráb pohádkový příběh Sindibádova dobrodružství napsaný podle pohádek Tisíce a jedné noci.

V posledních několika letech s uspokojením sledujeme, že stále přibývá obnovených či nově  vzniklých ochotnických divadelních souborů, především na venkově. Tyto soubory se  –  někdy více, někdy méně úspěšně, pokoušejí navázat na tradici, která na náš venkov nepochybně patří. Režiséři souborů často hledají vhodné divadelní texty, které pobaví diváky i samotné herce. Vzhledem k určité averzi zejména nových souborů ke klasickým textům (či chybějící zkušenosti s nimi) se často uchylují k „moderním“ kusům, či dokonce k vlastním textům, které mají jediný cíl – divák se musí bavit za každou cenu! Někdy bohužel ( jak občas vidíme) i za cenu zbytečného používání vulgarismů a lascivností. Hlavně že se divák „ dobře baví“.

S přihlédnutím k výše uvedenému dovoluji si nabídnout úvahu významného divadelníka, režiséra a člena odborných porot na mnoha divadelních přehlídkách Františka Zborníka, který  v říjnu loňského roku   odešel náhle do divadelního nebe.

„Důvody, proč do svého repertoáru volíme my ochotníci komedie, jsou zřejmé . Myslíme na své obecenstvo, které „se chce bavit“, víme, že nám v komedii odpustí víc, než ve hře s látkou závažnější. Také pořadatelé našich případných štací žádají především veselost. Nic proti tomu. Ale potom jsme povinni hledat předlohy, jež nás nepřinutí poklesnout na „ utírání zadku židlí“, jež nám samým postupně a plíživě snižují laťku úrovně našeho humoru a myšlení vůbec. Přiznávám, že ony řeči, že „lidi se chtějí bavit, dramat mají ve svém životě i tak dost“ vnímám jako alibi pohodlných, nepřemýšlivých a šedivě průměrných. Kdyby takhle přemýšleli obrozenci v 19. století, hrajeme tu dodneška německy oplzlosti Hanswurstovy, kdybychom takhle přemýšleli v 60. až 80. letech minulého století, převažoval by na našich scénách Kremelský orloj. Ubavit se k smrti, hodit se do pohody, jít jen za kumštem , při němž si tzv. odpočinu, může být argumentem konvenční slepoty nejen ke světu, ale v důsledku i ke svému publiku a zejména pak k sobě. Tady (ne)vědomky přispíváme ke generování diváka Ordinací v růžové zahradě, Modrého kódu, Výměny manželek, Sousedů …..  Je to uzavřený kruh, televize nám vymývá mozky těmito pitomostmi a my je pak začneme vyžadovat i v jiném médiu ( např. v divadle),  protože jsme si tak nechali vnutit normu obliby. A my, svobodní tvůrci, závislí jen na svém vlastním rozhodnutí, se tomu škváru přizpůsobíme. Mnou si ruce nejen producenti těch pitomostí, ale i ti, kteří našimi životy nenápadně manipulují. Pro politika nemůže být větší rozkoš, než  vstoupit mezi voliče „Růžových kódů“, kteří nechtějí myslet, touží si poplakat a oslavovat. Tak jsme v pohodě. Autorům dobrých komedií se omlouvám, není to filipika proti nim. Je  to řeč proti nevkusu, zbytnělé pohodlnosti a odmítnutí toho, čím je naše divadlo nejdůležitější – totiž stát se jedním z nástrojů porozumění světu a to pro nás samotné, potažmo pro naše diváky. Na to bychom zcela a úplně rezignovat přes všechny nepříznivé okolnosti neměli!“. Tolik  František Zborník.

Budiž nám útěchou, že naše divadlo nabízí kvalitní hry včetně komedií s kultivovaným humorem, že i náročné obecenstvo se u nás dokáže dobře bavit a dává návštěvě divadla přednost před výše uvedenými ( i neuvedenými) nekonečnými, většinou prostoduchými televizními seriály.

Jan Koráb