Pygmalion aneb My Fair Lady (ze Zelňáku)

Další vzpomínkové video z našeho archívu je z roku 2001. Hudební komedie Pygmalion aneb My Fair Lady (ze Zelňáku) podle hry G. B. Shawa. Do muzikálové podoby ji převedli Alan Jay Lerner a Frederick Loewe. Stanislav Moša je autorem brněnské verze muzikálu. Pro amatérské nastudování upravila a režijně připravila Alena Chalupová. Hudební doprovod Milena Karberová, kostýmy Anna Uherková. Premiéra 21. 4. 2001, derniéra 30. 11. 2002, 40 repríz. Účast na Hanáckém divadelním máji, na 32. ročníku Krakonošova divadelního podzimu ve Vysokém nad Jizerou a na 72. Jiráskově Hronově.

Hráli:

Radek Omasta (Profesor Jindřich Hradský), Libuše Hřibová (Paní Hradská, jeho matka), Antonín Koráb (Alfréd Ďulínek, popelář), Iva Hrabcová (Líza Ďulínková, jeho dcera), Jan Koráb (Plukovník Jan Špička), Eva Charvátová (Paní Hrušková, hospodyně), Zbyněk Háder (Bedřich Škoda Vrchovský), Růžena Hartmanová (Paní Škodová Vrchovská, jeho matka), Stanislav Rauš (Profesor Zoltán Karpáthy), Stanislav Hartman (pan Šebela), Marie Komínková (Paní Šebelová), Alena Petláková (Prodavačka a Transylvánská královna), Stanislav Svoboda (Prodavač a Manžel královny), Bořivoj Veselý (Zelinář a Lokaj), Jaroslav Trlida (Hostinský, Lokaj, Číšník), Lucie Káňová, Hana Korábová, Tereze Šillerová, Lenka Valíčková, Blanka Zemanová, Ivo Klvaň, Marek Koráb, Pavel Samson (prodavači, květinářky, hosté na módní přehlídce, tanečníci na plese).

0
Šavle a píseň

Šavle a píseň (1993 – 1994)

(Další díl „nouzového programu divadla“)

V dnešní vzpomínce se vrátíme do roku 1993, kdy jsme ještě jako Divadelní soubor Osvětové besedy Boleradice uvedli historickou hru Františka Kožíka Šavle a píseň, jejíž děj se odehrává na počátku třicetileté války v nedalekých Čejkovicích. Spolu s Čejkovicemi i Boleradice náležely tehdy starému šlechtickému rodu Prusinovských z Víckova. Hlavní postava děje, Jan Adam z Víckova, měla tedy přímý vztah k Boleradicím.

Divadelní soubor zaznamenal s touto hrou nebývalý úspěch. V červnu 1993 odjel na několikadenní turné do středního Švédska. Krásné moravské písničky, lidové tance a kroje švédské diváky nadchly. O rok později byl soubor pozván k týdennímu hostování do největšího amatérského divadla v Anglii – The Questors Theatre v Londýně.

Režie a úprava Alena Chalupová, scéna Josef Bartoš j.h.

Hráli: Jan Koráb (Jan Adam z Víckova), Iva Hrabcová (Mariana z Bubna, jeho žena), Stanislav Rauš (Rytmistr Alexandr Jost Haugvic), Radek Omasta (Rytíř Wolf Mengsreiter), Antonín Koráb (Vojtěch Lukavský, správce panství), Ilona Fialová (Magdaléna, jeho dcera), Jan Komínek (Jan Formanův), Václav Zahradník (Plukovník Mořic Hartman), Bořivoj Veselý (Ježek z Lukova), Libuše Hřibová, Jana Horáková, Jarmila Korábová, Libuše Korábová, Pavlína Stehlíková, Petr Koráb, Marcela Korábová, Oldřich Pelikán, Jana Charvátová, Miroslav Vašíček, Zdeněk Trlida a Martin Stehlík (vesničané a vojáci) a Cimbálová muzika Vonica s primášem Františkem Korábem ve složení Jan Zaviačič, Jan Kachyňa, Libor Otýpka a Pavel Rokyta.
Záznam představení je z Krakonošova divadelního podzimu ve Vysokém nad Jizerou, 24. národní přehlídce venkovských divadelních souborů v roce 1993.

Digitalizovaný videozáznam byl pořízen na zakázku z původního originálního záznamu představení zhotoveného Stanislavem Šmídem ze Štětí a uloženém v jeho soukromém archivu. Autor poskytl záznam k využití v Databázi českého amatérského divadla v květnu 2013. Děkujeme, že respektujete autorská práva.

0
Rok na vsi (13. 4. 1996 – 13. 12. 1997)

Vážení milovníci divadla. Nacházíme se všichni ve složité době, která brání našemu setkávání v divadle. Rozhodli jsme se tedy prohledat  archív a nabídnout vám video záznamy některých našich dřívějších představení. Začneme jednou z nejúspěšnějších her – „kronikou moravské dědiny“, jak zní podtitul Roku na vsi. „Alena Chalupová nechala moravský folklór rozkvést ve všech jeho krásách. Hra plyne tak, jak čas běží: Hody. Dušičky. Mikuláš. Vánoce. Velikonoce. Odvod. Po žních. Nikde není začátek, nikde není konec. Vše plyne v kruhu – věčný koloběh života na vesnici.“

Největšího uznání se našim ochotníkům dostalo, když byla inscenace nominována na 67. Jiráskův Hronov v roce 1997. Zaujali zde svou upřímnou hrou umocněnou skvělou živou hudbou (CM Vonica) a zpěvem. Odborníci vysoce hodnotili kostýmy, rekvizity a celou autenticitu díla.

Zde odkaz na záznam představení ve dvou dílech:

0
ZRUŠENÁ PŘEDSTAVENÍ

Na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR v souvislosti s výskytem koronaviru COVID-19 se s platností od 12. března do odvolání ruší všechna představení v budově Divadla Boleradice.

Vstupné vracíme postupně, vždy od následujícího dne po původně stanoveném datu konání představení.
Vstupné hrazené platební kartou nebo bankovním převodem se bude vracet automaticky.

Prosíme, aby návštěvníci, kteří zakoupili vstupenky na představení a platili v hotovosti, požádali o vrácení vstupného buď písemně – nejlépe e-mailem na adresu info@boleradice-divadlo.cz s uvedením čísla účtu a kódu banky a k žádosti přiložili naskenované (nebo ofocené) vstupenky na vrácení; nebo osobně v pokladně divadla vždy v pátek od 18:00 do 19:00.

Prosíme diváky o trpělivost, žádosti vyřizujeme postupně..

Představení patřící do Jarního předplatného a do předplatného Rodiče s dětmi do divadla NERUŠÍME, BUDOU UVEDENA V NÁHRADNÍCH TERMÍNECH NA PODZIM.

Prosíme majitele vstupenek na tato představení (Slaměný klobouk, Televarieté, O princezně a vysavači), aby sledovali program divadla v rezervačním systému. Do konce května budou známy všechny náhradní termíny.

V případě, že vám náhradní termín nevyhovuje, požádejte o vrácení vstupného písemně (tentokrát i v případě, že jste platili kartou nebo převodem) – nejlépe e-mailem na adresu info@boleradice-divadlo.cz s uvedením čísla účtu a kódu banky a k žádosti přiložte naskenované (nebo ofocené) vstupenky (nebo abonentky) na vrácení.

 

Děkujeme.

0
Nejraději mám, když lidé tleskají…

Vídeňské Svobodné listy č. 10/2020 otiskly článek s názvem Kulhavý mezek

Jako osmiletý kluk jsem se nechal zlákat otetovaným cirkusákem, schoval se ve voze se senem a moji touhu poznat svět ukončil opasek mého táty, který mě z mé skrýše vytáhnul a můj  sen jsem musel odložit.

K cirkusu jsem se již nedostal, ale zato k divadlu. protože kouzlo jeviště a chorobná zvědavost mě ještě neopustily, byli jsme se skupinou podobně potrefených divadelních nadšenců, jako platící diváci v krásném malém divadle v Boleradicích u Hustopečí. Na programu byla hra Oldřicha Daňka „Kulhavý Mezek“. Děj této hry je fabulován do doby třicetileté války. Na jevišti neuvidíte hrůzu bojů, zbrojnoše, padlé ani řinčení mečů a výstřely z kuší, ale uslyšíte hodně moudrosti, a to vám dokonale zahrají tři herci Zbyněk Háder, Jan Koráb a Jana Jirgalová v režii Jiřího Brabce.

Těch sto kilometrů z Vídně za divadlem se opravdu vyplatilo a nelitujeme. Děkujeme divadelníkům „Divadelního spolku bratří Mrštíků“ v Boleradicích. Budeme vám dělat reklamu široko daleko.

Zdeněk Homolka  

O autorovi

„Nejraději mám, když lidé tleskají. To je vlastně jediná mzda, kterou člověk dostane. Speciálně u ochotníků,“ říká režisér ochotnického spolku Zdeněk Homolka, který přišel do Vídně po roce 1977. Navzdory vyššímu věku neměl obavy o to, čím se bude živit. Jako muž mnoha řemesel si mohl vybírat a po počátečním rozkoukání si našel práci v Theatru an der Wien, kde stavěl scény pro špičkové muzikály. „Táta postavil mlejn a já Fantoma opery nebo Les Miserábles. To byly nesmírné úkoly. Američané nám nevěřili, ale povedlo se. Dokonce o nás říkali, že jsme byli nejlepší divadlo na pevnině. Na to ochotnickém se tleskalo, když se dělal nějaký malý muzikál jako třeba My Fair Lady a nebo ten poslední Zkrocení zlé ženy.“ 

0
ZRUŠENÁ PŘEDSTAVENÍ

Na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR v souvislosti s výskytem koronaviru COVID-19 se s platností

od 12. března do odvolání ruší všechna představení v budově Divadla Boleradice.

Vstupné budeme vracet postupně – vždy od následujícího dne po původně stanoveném datu konání představení.

Vstupné hrazené platební kartou nebo bankovním převodem se bude vracet automaticky. 

Prosíme, aby návštěvníci, kteří zakoupili vstupenky na představení a platili v hotovosti, požádali o vrácení vstupného buď písemně – nejlépe e-mailem na adresu info@boleradice-divadlo.cz s uvedením čísla účtu a kódu banky a k žádosti přiložili naskenované (nebo ofocené) vstupenky na vrácení; nebo osobně v pokladně divadla vždy v pátek od 18:00 do 19:00.

Prosíme diváky o trpělivost, žádosti budeme vyřizovat postupně.

0
Snížení kapacity hlediště

Vážení návštěvníci divadla, reagujeme na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví uzavřít divadla se 100 a více diváky jako prevenci před šířením koronaviru.  Prozatím nerušíme žádná představení, ale snižujeme  až do odvolání kapacitu hlediště na 75 míst.

0
Řekli jsme to květinou

Letošní 26. Divadelní bál aneb Květinou řekneš vše skončil v neděli 1. března před třetí hodinou ranní. Navštívilo jej 242 platících hostů a na organizaci a programu se podílelo 35 vystupujících umělců, pracovníků technického zabezpečení a dobrovolníků především z řad členů Divadelního spolku bratří Mrštíků.

V uších nám ještě zní tóny valčíků v podání Salónního orchestru Brno a lidových písní od Cimbálové muziky Primáš. Bylo to krátké, tak jako vždy, a některým z nás se nechtělo odcházet. Vzpomínky, které jsme si uchovali budou postupně blednout a za čas je překryjí nové zážitky. Zůstanou fotografie, video záznamy, psaná sdělení, vstupenka a losy, na které jsme nevyhráli a které možná najdeme v kapse saka nebo kabelce až půjdeme do divadla nebo na další ples.

Naše fotografka paní Alena Oršoničová zaznamenala hlavní část divadelního bálu a vy se na fotografie můžete nyní i kdykoliv v budoucnosti podívat a připomenout si chvíle prožité poslední únorové noci roku 2020.

0
Otrávíme Vávru, zabijeme prase

O tom, že se náš spolek ujal pořadatelství soutěžní divadelní přehlídky Mrštíkovo divadelní jaro, jsem vás již informovala, ale dnes přidávám podrobnosti.  

Přehlídka se bude konat v Divadle Boleradice ve dvou víkendech: 27. – 29. března a 3. – 5. dubna 2020.  Záštitu nad ní převzal hejtman Jihomoravského kraje. Všechna soutěžní představení bude sledovat a hodnotit lektorský sbor, který bude mít možnost nominovat nejlepší inscenaci na národní přehlídku Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou.

Partnerem  přehlídky se stalo město Hustopeče, a proto  bude jedno soutěžní představení odehráno také v Hustopečích. Program přehlídky je hotov a všechna soutěžní představení, stejně jako představení hosta přehlídky, jsou zadána v našem rezervačním systému.  Můžete tedy rezervovat a kupovat vstupenky touto cestou nebo přímo v pokladně divadla.

Přehlídkové tituly jsou žánrově pestré – uvidíme komedii, tragikomedii, pohádkový příběh, drama. Jejich tituly (Plný kapsy šutrů, Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, Veronika je drak, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Maryša, Divá Bára, Prase) inspirovaly našeho fanouška Oldu k napsání této pozvánky. 

Včelař pilný jak svěřenkyně jeho
dozvuky slov v záhybech století
pojednání o strůjcích štěstí svého
poselství která se krajem rozletí

O sbírkách hornin v útrobách nohavic
tradici hluchých mužů a maposlepých žen
přináší vítězství – ona než člověk drak je víc
v hedvábí slov balený březnový sen

O ztrátách neodkladně k vyšetření
aby kniha své místo zpátky v třídě měla
o té jejíž pověst ani kávovar nemůže změnit
nedaleko tančí divý tanec tanečnice smělá

O domácím užitku a chrochtání z chléva
ti nejlepší poslové za Krakonošem míří
z ozvěn slov se vůně medu na patře slévá
jarní plástve plné
když poselství předaná city v lidech zvíří

0
Proč jičínský zámek vyletěl do povětří

 

Vážení divadelní přátelé, zveme vás na premiéru či některou z repríz naší nové divadelní hry.

Oldřich Daněk: Kulhavý mezek aneb Výbuch na jičínském zámku, Režie: Jiří Brabec

Píše se rok 1628, třicetiletá válka je téměř ve své polovině. Kdesi v zapadlé stodole se před jejími hrůzami schovává skupina potulných komediantů. Hlavní postavou úsměvného příběhu je Jakub Grundle, kdysi dávno zběhlý student, pak vojenský sluha, teď principál (Zbyněk Háder). Dalšími postavami jsou děvečka od krav Markéta (Jana Jirgalová) a neurčitá existence, dědek Vambera (Jan Koráb). Ve druhé polovině hry se proměňují v úctyhodné jičínské občany, jak jim káže jejich herecká živnost. Na jevišti ožijí historické postavy – např. Eliška Kateřina Smiřická, Slavata z Chlumu a Košumberka, Jindřich Ota z Vartenberka, Vilém Roupovec z Roupova a další.

Oldřich Daněk, český dramatikspisovatelrežisér a scenárista, čerpal při psaní této divadelní hry ze skutečných historických událostí města Jičína. Jako příklad můžeme uvést příběh o šlechtičně Elišce Kateřině Smiřické, která si zkomplikovala cestu k dědictví v té době (17. století) naprosto nepřípustným milostným poměrem s kovářem. Sedmnáctiletá šlechtična byla vzdělaná, ale údajně ne příliš pohledná. Po lásce toužila natolik, že se za ní rozhodla jít za každou cenu. Tím porušila všechny zvyky svého šlechtického stavu a společenské normy. Proto „byla uklizena“ nejprve na Hrubou Skálu, a pak na hrad Kumburk. V roce 1619 jí navrhl sňatek vdovec Otto Henrich z Vartenberka, zvaný Kulhavý. Novomanželé se usadili v Jičíně a mezi se Eliškou Kateřinou a její sestrou tak začaly spory o majetek Smiřických, které vyvrcholily tragédií. 1. února 1620 vyletěla do povětří část zámku po výbuchu střelného prachu ve sklepení…

 A právě příběh tohoto zištného vztahu po svém zachycuje divadelní hra Oldřicha Daňka „Kulhavý mezek aneb Výbuch na jičínském zámku“, jejíž premiéru chystá Divadelní spolek bratří Mrštíků na sobotu 22. února 2020.

0
Stránka 4 z10 «...23456...»