Vážení návštěvníci divadla, reagujeme na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví uzavřít divadla se 100 a více diváky jako prevenci před šířením koronaviru. Prozatím nerušíme žádná představení, ale snižujeme až do odvolání kapacitu hlediště na 75 míst.
Letošní 26. Divadelní bál aneb Květinou řekneš vše skončil v neděli 1. března před třetí hodinou ranní. Navštívilo jej 242 platících hostů a na organizaci a programu se podílelo 35 vystupujících umělců, pracovníků technického zabezpečení a dobrovolníků především z řad členů Divadelního spolku bratří Mrštíků.
V uších nám ještě zní tóny valčíků v podání Salónního orchestru Brno a lidových písní od Cimbálové muziky Primáš. Bylo to krátké, tak jako vždy, a některým z nás se nechtělo odcházet. Vzpomínky, které jsme si uchovali budou postupně blednout a za čas je překryjí nové zážitky. Zůstanou fotografie, video záznamy, psaná sdělení, vstupenka a losy, na které jsme nevyhráli a které možná najdeme v kapse saka nebo kabelce až půjdeme do divadla nebo na další ples.
Naše fotografka paní Alena Oršoničová zaznamenala hlavní část divadelního bálu a vy se na fotografie můžete nyní i kdykoliv v budoucnosti podívat a připomenout si chvíle prožité poslední únorové noci roku 2020.
O tom, že se náš spolek ujal pořadatelství soutěžní divadelní přehlídky Mrštíkovo divadelní jaro, jsem vás již informovala, ale dnes přidávám podrobnosti.
Přehlídka se bude konat v Divadle Boleradice ve dvou víkendech: 27. – 29. března a 3. – 5. dubna 2020. Záštitu nad ní převzal hejtman Jihomoravského kraje. Všechna soutěžní představení bude sledovat a hodnotit lektorský sbor, který bude mít možnost nominovat nejlepší inscenaci na národní přehlídku Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou.
Partnerem přehlídky se stalo město Hustopeče, a proto bude jedno soutěžní představení odehráno také v Hustopečích. Program přehlídky je hotov a všechna soutěžní představení, stejně jako představení hosta přehlídky, jsou zadána v našem rezervačním systému. Můžete tedy rezervovat a kupovat vstupenky touto cestou nebo přímo v pokladně divadla.
Přehlídkové tituly jsou žánrově pestré – uvidíme komedii, tragikomedii, pohádkový příběh, drama. Jejich tituly (Plný kapsy šutrů, Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, Veronika je drak, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Maryša, Divá Bára, Prase) inspirovaly našeho fanouška Oldu k napsání této pozvánky.
Včelař pilný jak svěřenkyně jeho
dozvuky slov v záhybech století
pojednání o strůjcích štěstí svého
poselství která se krajem rozletí
O sbírkách hornin v útrobách nohavic
tradici hluchých mužů a maposlepých žen
přináší vítězství – ona než člověk drak je víc
v hedvábí slov balený březnový sen
O ztrátách neodkladně k vyšetření
aby kniha své místo zpátky v třídě měla
o té jejíž pověst ani kávovar nemůže změnit
nedaleko tančí divý tanec tanečnice smělá
O domácím užitku a chrochtání z chléva
ti nejlepší poslové za Krakonošem míří
z ozvěn slov se vůně medu na patře slévá
jarní plástve plné
když poselství předaná city v lidech zvíří
Vážení divadelní přátelé, zveme vás na premiéru či některou z repríz naší nové divadelní hry.
Oldřich Daněk: Kulhavý mezek aneb Výbuch na jičínském zámku, Režie: Jiří Brabec
Píše se rok 1628, třicetiletá válka je téměř ve své polovině. Kdesi v zapadlé stodole se před jejími hrůzami schovává skupina potulných komediantů. Hlavní postavou úsměvného příběhu je Jakub Grundle, kdysi dávno zběhlý student, pak vojenský sluha, teď principál (Zbyněk Háder). Dalšími postavami jsou děvečka od krav Markéta (Jana Jirgalová) a neurčitá existence, dědek Vambera (Jan Koráb). Ve druhé polovině hry se proměňují v úctyhodné jičínské občany, jak jim káže jejich herecká živnost. Na jevišti ožijí historické postavy – např. Eliška Kateřina Smiřická, Slavata z Chlumu a Košumberka, Jindřich Ota z Vartenberka, Vilém Roupovec z Roupova a další.
Oldřich Daněk, český dramatik, spisovatel, režisér a scenárista, čerpal při psaní této divadelní hry ze skutečných historických událostí města Jičína. Jako příklad můžeme uvést příběh o šlechtičně Elišce Kateřině Smiřické, která si zkomplikovala cestu k dědictví v té době (17. století) naprosto nepřípustným milostným poměrem s kovářem. Sedmnáctiletá šlechtična byla vzdělaná, ale údajně ne příliš pohledná. Po lásce toužila natolik, že se za ní rozhodla jít za každou cenu. Tím porušila všechny zvyky svého šlechtického stavu a společenské normy. Proto „byla uklizena“ nejprve na Hrubou Skálu, a pak na hrad Kumburk. V roce 1619 jí navrhl sňatek vdovec Otto Henrich z Vartenberka, zvaný Kulhavý. Novomanželé se usadili v Jičíně a mezi se Eliškou Kateřinou a její sestrou tak začaly spory o majetek Smiřických, které vyvrcholily tragédií. 1. února 1620 vyletěla do povětří část zámku po výbuchu střelného prachu ve sklepení…
A právě příběh tohoto zištného vztahu po svém zachycuje divadelní hra Oldřicha Daňka „Kulhavý mezek aneb Výbuch na jičínském zámku“, jejíž premiéru chystá Divadelní spolek bratří Mrštíků na sobotu 22. února 2020.
Ochotníci jižní Moravy obdrželi do nového roku dárek ve formě zápisu „svých divadelních aktivit“ do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Je to ocenění divadelní práce současné a především minulé, která vytvořila prostředí a podmínky pro rozvoj této, v okolním světě méně obvyklé činnosti.
Dějiny tohoto našeho „statku“ je možné členit na následující vývojové etapy.
Počátky spadají do období národního obrození (konec 18. do první poloviny 19. století), v němž vznikaly první česky hrající zejména venkovské soubory. Jejich činnost vychází z kontextu středoevropského romantismu a v rurálním prostředí navazuje na tvorbu tzv. lidových písmáků.
Druhé období zahrnuje vydání zákona č.134/1867 ř.z. o právu spolčovacím (umožnil vznik široké škály spolků) a sahá do vzniku první republiky. K rozvoji statku přispěl především národní spolek Sokol (1962) a později založený Orel. Základnu tvořili řemeslníci a zemědělští pracovníci, soubory často vedli představitelé inteligence (učitelé a kněží). Repertoár tvořily české hry a také překlady světové dramatiky.
Do této etapy také spadá založení Ústřední matice ochotníků českoslovanských (1885), jejíž činnost metodickými nástroji významně ovlivnila i třetí etapu (období první republiky do roku 1948, přerušené nacistickou okupací). Klíčovou roli nadále plní ochotnické soubory sokolských a orelských žup.
Další etapu představuje komunistický režim. I když po únoru 1948 byl statek postižen rušením samostatných spolků, rozvoj ochotnického divadla se nezastavil. Soubory poměrně rychle našly nový způsob své existence v rámci státem uznaných struktur (např. zemědělská družstva a odborové organizace podniků). Přibývaly soubory, což od roku 1970 umožnilo rozšířit systém postupových přehlídek o národní přehlídku venkovských divadelních souborů (později Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou).
Po roce 1989 nastává nový rozmach statku, který se stává nezastupitelným fenoménem místní kultury.
Jak už to v životě bývá, není vždy všechno růžové a někdy se nedaří, tak jak bychom chtěli. Taky i pro existenci statku existují období těžší a nebo se objevují faktory, které brání jeho rozvoji.
Nejvýznamnějším novodobým ohrožením byla po listopadu 1989 tendence k vylidnění venkova (zejména v českých regionech, na Moravě byla situace o něco příznivější). Tento trend se však po roce 2000 zastavil, naopak lidé se na venkov stěhují k trvalému bydlení. Objevila se řada nových venkovských souborů včetně tzv. chalupářů.
Zajímavým novým jevem je v tomto smyslu aktivita penzionovaných profesionálů, kteří zakládají ochotnická divadla, případně do nich vstupují, přičemž jde o volnočasovou činnost.
Rizikovým faktorem je dále fakt, že divadelní aktivita potřebuje organizační zabezpečení (zejména prostory na zkoušení a předvádění) a osobnosti, které by se této dobrovolnické činnosti věnovaly. Mladí lidé si rádi zahrají, ale nechtějí této aktivitě věnovat veškerý volný čas, zvláště tam, kde takový vzor ve svém okolí nemají. Důležitým faktorem je proto aktivita základních škol včetně základních uměleckých a jejich pedagogů, dále organizačních složek spolků jako je Česká obec sokolská, Sboru dobrovolných hasičů, Svazu českých divadelních ochotníků a dalších. Významně mohou ovlivnit získávání mladých lidí jako pokračovatelů místní tradice. Klíčovou je podpora místní samosprávy jako zadavatele veřejných kulturních služeb. Může konkrétní objednávkou (např. představení pro děti místní mateřské či základní školy, pořádání výroční slavnosti v obci apod.) ovlivnit motivaci činnosti souboru.
Zápis nemateriálního statku Ochotnické divadlo v Jihomoravském kraji, je bezesporu také příležitostí pro spolupráci při ochraně a rozvoji této naši společné hodnoty. Každý subjekt a každá osoba, která je nějakým způsobem spojena s ochotnickým divadlem má náměty a nápady které lze využít vzájemnou diskusí a výměnou zkušeností. Je obvyklé. že divadelníci setkávají při příležitostech divadelních přehlídek a zde také vznikají nové projekty a odsud si odnášejí inspiraci a nápady.
Divadelní spolek bratří Mrštíku jako navrhovatel a iniciátor zápisu tohoto nemateriálního statku, připravuje na téma „Ochrana a rozvoj nemateriálního statku“ seminář, který se uskuteční při příležitosti divadelní přehlídky Mrštíkovo divadelní jaro dne ….. v Boleradicích.
Máte-li zájem se zúčastnit, dejte nám zprávu prostřednictvím tohoto formuláře, abychom vám mohli zaslat pozvánku a program.
První čtvrtletí tohoto roku bude ve znamení tří, pro divadelní ochotníky významných událostí, na které vás v tomto divadelním programu s potěšením upozorňujeme.
Na konci loňského roku jsme obdrželi zprávu, že Rada Jihomoravského kraje vyhověla naši žádosti a zařadila Ochotnické divadlo v Jihomoravském kraji do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Podrobnější informace o tomto nemateriálním statku (někdy nazývaném „malé unesco“) a jeho významu pro jihomoravské ochotníky v brzké době uvedeme na našem webu a v regionálním tisku.
Dne 22. února uvedeme premiéru hry Oldřicha Daňka Kulhavý mezek v režii Jiřího Brabce. Několik repríz bezprostředně následuje ve dnech 23. února, 6. března a 22. března. Na tyto představení jsou již vstupenky v prodeji a další se objeví v programu již brzy.
A za třetí, 27. března začne v Boleradicích divadelní přehlídka Mrštíkovo divadelní jaro, nad kterou k naší nemalé radosti převzal záštitu hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Bohumil Šimek.
Dovolujeme si vás pozvat 26. divadelní bál, který v sobotu 29. února 2020 pořádá Divadelní spolek bratří Mrštíků. Divadelní bál má tentokrát podtitul Květinou řekneš vše.
Přijďte snít, tančit, zpívat s květinou na klopě či za kloboukem, s kytičkou v ruce či ve výstřihu na další bál pořádaný našimi divadelníky. Připravujeme pro vás opět bohatý kulturní program ve spolupráci se Salonním orchestrem Brno, Spolkem elegantních dam a cimbálovou muzikou Primáš.
A co si na bál obléknout? Vstup na náš ples je možný pouze ve společenském oděvu. Ovšem je pouze na vás, které století či dobu máte nejraději. Společenský oděv jakékoliv doby je vítán, tentokrát však ozdobený květinou či květinovým vzorem.
Vstupenky na bál můžete rezervovat již nyní.
Cena vstupenky s místenkou je 180 Kč.
Vstupenky budete mít možnost vyzvednout v pokladně divadla asi v polovině ledna, včas vás upozorníme e-mailem.
