Zbyněk Háder za sebou 84 premiér představení, ve kterých vystupoval v menších, významnějších, nebo hlavních rolích. V současné době je zapojen do divadelní tvorby ve čtyřech souborech. Vedle účinkování v Divadelním spolku bratří Mrštíků pracuje také divadelních souborech ve Vídni, Hustopečích a Starovičkách. Po dobu své herecké kariéry spolupracoval s 23 režiséry a na 8 inscenacích se režijně podílel. Nejčastěji pracoval pod režijním vedením Jiřího Merlíčka (21 inscenací) a Aleny Chalupové (12 inscenací). Pod vedením současné režisérky Ivy Kahounové vystupoval v 6 inscenacích. Za svou divadelní kariéru odehrál více jak 900 představení. 

Zbyněk Háder je držitelem Zlatého odznaku SČDO, který obdržel v roce 2021.

Text bude brzy doplněn…

2006  Zvonokosy – baronka Adelajda z Kratihájů

2017  Na letním bytě – Máry Kapičková, majitelka třípatrového domu s mezanínem

Alena Petláková se narodila 30.8.1950. Svým humorem a životním nadhledem přináší do souboru vtip a veselou náladu. Divadlu se s občasnými přestávkami věnuje již od roku 1978. K hraní ji tenkrát přivedla režisérka Alena Chalupová. Diváci ji již mohli vidět v hrách Vojnarka, Naši furianti, Nejkrásnější válka, Revizor a ve hře Fronta na vánočního kapra. Často také hercům napovídá a pomáhá s organizací rekvizit v průběhu představení.

Jiří Brabec se narodil 16.11.1941.  V roce 1958 byl učněm ve Zbrojovce Brno, která měla závodní klub – divadlo Svatoboj. Tady Jirka trávil svůj volný čas a poznal, že ho divadlo baví. V letech 1980 – 1988 hrál profesionálně ve zpěvohře Státního divadla v Brně. V roce 2011 ho diváci mohli poprvé vidět na jevišti boleradického divadla ve hře Robin zbojník, kterou také režíroval. Od tohoto roku pravidelně dojíždí do Boleradic z Brna, aby si zde zahrál divadlo. Ztvárnil role v divadelních hrách Revizor, Noc pastýřů, Zapeklitá komedie, Divá Bára, Jízlivý glosátor a v pohádkovém příběhu Duchové Vánoc.

V roce 2017 se ujal režie detektivní komedie Jezinky a bezinky, která měla premiéru dne 29. dubna 2017.  Informace o hře a fotogalerie galerie.

V současné době Jiří Brabec připravuje historickou divadelní novou hru od Jiřího Daňka, kterou Divadelní spolek bratří Mrštíků uvede v Boleradicích na začátku roku 2020.

Radomír Omasta se narodil 17.6.1967.  V divadelním souboru hraje od roku 1985, kdy ho k divadlu přivedla režisérka Alena Chalupová. Poprvé se představil ve hře Nikola Šuhaj. Od té doby ztvárnil na jevišti desítky malých i větších rolí. Zúčastnil se výjezdů souboru do Švédska, Anglie i USA , třikrát se souborem hrál na prestižní národní přehlídce Jiráskův Hronov. Diváci si ho mohou pamatovat například z her Rok na vsi, My Fair Lady ze Zelňáku, Maryša, Divá Bára, Na letním bytě a Jezinky a bezinky. Je členem správní rady divadla a od roku 2005 pravidelně organizuje výstavy a vernisáže obrazů umělců z břeclavska a brněnska.

Povolání: středoškolský učitel

Bohuslav Chalupa o své cestě k divadlu:
„Lásku k divadlu jsem asi získal po svém otci, který hrál v době studií v orelském souboru. Na jevišti jsem se objevil již v dětském věku ve hře Popelka, ale k hraní divadla s dospělými mě přivedla až moje žena (Alena Chalupová). Mou první větší rolí byl v roce 1963 král Stojmír ve hře J. Zeyera „Radúz a Mahulena“. V detektivce Agáty Christie „Past na myši“, která se uváděla v roce 1964, jsem si zahrál postavu Gilese. V roce 1966 byl mou poslední divadelní rolí Mušketýr v Jiráskově Lucerně. K této malé roli jsem na jeviště odbíhal od osvětlovacího pultu, který se stal mým divadelním koníčkem. Přesedlal jsem do technického zázemí, ke světlům a zvukařině. Technice jsem zůstal věrný dodnes.
Kromě divadelní techniky jsem se podílel u většiny inscenací na výrobě scén, rekvizit, kostýmů atd. Spolupracoval jsem s dodavateli divadelní techniky na modernizaci našeho jeviště.“

B. Chalupa byl dlouhá léta vedoucím divadelního souboru, jeho pokladníkem a hospodářem. Po rekonstrukci divadla je jeho správcem.

Za dlouholetou práci ve prospěch Svazu českých divadelních ochotníků mu byl v roce 2007 udělen Zlatý odznak SČDO.
V roce 2016 u příležitosti životního jubilea Zlatý odznak SČDO a Čestné uznání.

Od roku 1982 je Jan Koráb aktivním amatérským divadelníkem. Svou ochotnickou divadelní činnost zahájil v souboru Osvětové besedy v Boleradicích. V 90. letech inicioval v Boleradicích založení divadelního spolku jako samostatné právnické osoby, vypracoval jeho stanovy a byl jedním ze zakládajících členů. Roku 1997 přijal soubor název Divadelní spolek bratří Mrštíků Boleradice.

Za dobu svého působení v souboru ztvárnil Jan Koráb desítky malých i větších rolí, např. radní Bušek v Našich furiantech, starosta v Roce na vsi, Karel IV. v Noci na Karlštejně, Lízal v Maryše, farář Zachar v Noci pastýřů, vrchní v Lucerně, starosta ve Zvonokosech, vypravěč ve hře Lumpacivagabundus, starosta v Zapeklité komedii aj. Za většinu z nich získal ocenění na soutěžních přehlídkách Jiráskův Hronov, Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou, v Němčicích nad Hanou, v Polné a dalších místech.

Aktivně se podílel na úspěšných vystoupeních a prezentaci českého amatérského divadla v zahraničí – ve Švédsku, Velké Britanii, Rakousku, USA i na Slovensku.

Jan Koráb se aktivně podílí také na organizování divadelní soutěže venkovských souborů „Jarní sešlost“ v Boleradicích.

V letech 2002 až 2004 jako dlouholetý starosta Boleradic prosadil a zajistil vybudování objektu divadla v Boleradicích, které je jediným „kamenným“ amatérským divadlem v Jihomoravském kraji. Divadlo má moderní technické vybavení a je od roku 2004 ve správě Divadelního spolku bratří Mrštíků.

Jan Koráb je stále aktivním členem spolku. Pracuje jako místopředseda Oblastního předsednictva SČDO jižní Moravy a člen předsednictva SČDO v Praze.Je i zástupcem Orla v SČDO.
Od 2002 je také členem zastupitelstva Jihomoravského kraje a od posledních voleb členem krajské kulturní komise, kde aktivně hájí zájmy ochotníků a podporuje zájmy živé kultury.

Nominoval: Svaz českých divadelních ochotníků
Formulace ocenění:
za významný podíl na rozvoji ochotnické divadelní činnosti

2016 – Josef Štolba: Na letním bytě. Role Eusebius Vostrý, poštovní rada. Účast na KP HDM Němčice nad Hanou (cena).

Alena Chalupová  hrála divadlo od dětství – první rolí byl Budulínek v předškolním věku, vysedávala na zkouškách ochotníků, hrála v dětských rolích v Lucerně, Paní Marjánce apod.

Hrála řadu rolí ve školních představeních pohádek, mj. Popelka. Ve svazáckém věku zorganizovala první představení s mladými – uvedli veselohru Na letním bytě (Štolba). Potom hrála v souboru mladých – Kláru v Šamberkově Blázinci v prvním poschodí, Emu v Jedenáctém přikázání, Andělu v komedii Chudák manžel, paní Kváčkovou ve Štechově Třetím zvonění, Káču v Hrátkách s čertem, Kostelničku v Její pastorkyni, Kláskovou v Lucerně, Runu v Radúzovi a Mahuleně atd.

Divadlo hrála od dětství, v mládežnickém věku zorganizovala první představení s mladými, hrála souboru mladých – Kláru v Šamberkově Blázinci v prvním poschodí, Emu v Jedenáctém přikázání, Andělu v komedii Chudák manžel, paní Kváčkovou ve Štechově Třetím zvonění, Káču v Hrátkách s čertem, Kostelničku v Její pastorkyni, Kláskovou v Lucerně, Runu v Radúzovi a Mahuleně atd.

Režisérské začátky Aleny Chalupové byly spojeny s profesí češtinářky. Dostala na starost dětské divadlo. S dětmi připravila např. hry Moudrá ševcová, Král Lávra, Království pod lipou, Co měsíc vyprávěl, Loupežnické koření, O princezně, která si neuměla hrát, Planeta Satró. Dostavily se i první úspěchy – účast na oblastních přehlídkách dětského divadla v Uherském Brodě.

V roce 1979 začala samostatně režírovat dospělé v divadelním souboru Osvětové besedy, od poloviny 90. let přejmenovaném na Divadelní spolek bratří Mrštíků:
1979 – Smrt na hrušce,
1981 – Čert na zemi ,
1982 – Maryša (dvojrežie s J. Horákem), účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou,
1983 – Ženský boj,
1984 – Dalskabáty aneb Zapomenutý čert,
1986 – Nikola Šuhaj,
1987 – Hrubiáni,
1988 – Naši furianti, účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou,
1989 – Nejkrásnější válka, účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou,
1990 – Její pastorkyňa,
1991 – Lucerna,účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou, 1992 JH, FEMAD,
1992 – Lumpacivagabundus,
1993 – Šavle a píseň,účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou,
1994 – Popelka,
1994 – Noc na Karlštejně, účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou,
1996 – Rok na vsi, účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou, úspěch na Jiráskově Hronově 1997,
1998 – Paní ministrová – zde si zahrála i roli titulní, účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou,
1999 – Paličova dcera, účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou,
2001 – Pygmalion aneb My Fair Lady (ze Zelňáku), účast na KDP ve Vysokém nad Jizerou, účast na Jiráskově Hronově 2002,
2003 – Zázračný talisman,
2004 – Strakonický dudák,
2006 – Zvonokosy,účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou,
2007 – Noc pastýřů, účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou,
2009 – Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo,Národní přehlídka jednoaktových her v Holicích,
2010 – Babička,
2011 – Maryša, účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou,
2012 – Revizor, účast na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou,
2013 – Zapeklitá komedie aneb kdosi brousí nad Paďousy, účast na KDP ve Vysokém nad Jizerou,
2015 – Divá Bára, účast na KDP ve Vysokém nad Jizerou,Popelka Rakovník, Jiráskův Hronov 2016

Od začátku 80. let se Alena Chalupová stala vůdčí osobností souboru. Roku 2007 získala Zlatý odznak Josefa Kajetána Tyla, v roce 2014 Cenu Jihomoravského kraje v kategorii „Divadelní umění“ a v roce 2015 Cenu SČDO oblast – Jižní Moravy.

Jana Zahradníková se narodila 22. dubna 1941 v Borkovanech. Vystudovala 11letou střední školu v Brně a pokračovala na VŠ pedagogické v Brně.

Od 1. 2. 1963 do 30.6. 1995 učila v základní škole v Boleradicích, od roku 1973 jako ředitelka. Také jako důchodkyně nadále ve škole učila nebo vypomáhala až do roku 2003 (40 let tedy byla škola v Boleradicích jejím jediným pracovištěm).

„V roce 1960 jsem se vdala a přestěhovala se za manželem do Boleradic. Znala jsem už dříve jeho divadelní „posedlost“, ale sama jsem jen divadelníky obdivovala. Nicméně jednou jsem se nechala přesvědčit, abych to zkusila. Byla to hra Nepokojné hody svaté Kateřiny. Měla jsem za úkol stát u necek a pomáhat při zabíjačce. Ten večer jsem nabyla jistotu, že hrát divadlo nikdy nesvedu. Možná tak jedině za zavřenou oponou. 
O několik let později jsem si vyzkoušela nápovědu a tato činnost mi vydržela desítky let. Na tu dobu vzpomínám moc ráda. Cítila jsem se mezi ochotníky velmi dobře a zapomínala u nich na jiné své problémy. Protože jsem bydlela na samotě dva kilometry od vesnice, bylo pro mě velice těžké vyjít z teploučka a jít v zimě ve sněhu nebo v dešti, ať se člověku chtělo nebo nechtělo, a dlouho do noci trávit čas na zkouškách. Napovídala jsem v řadě her, ale neviděla téměř žádnou.
Pak jsme napovídaly dvě, a když došlo k tomu, že se vystřídáme v hledišti, herci dostali strach. Jejich slova mně zní ještě teď v uších: „Ne, neodcházejte. Stačí, když tu budete sedět.“ Stalo se i to, že jsem tam opravdu jen seděla a nebyla nic platná. Herec měl „okno“ a má nápověda byla nanic. 
Vzpomínám ráda na všechny zájezdy, které jsme absolvovali. Ty blízké i ty vzdálené. Přehlídky krajské i národní. A všude nás čekala spousta známých a přátel. Upřímných, veselých a divadelnictvím trošku poznamenaných. 
Ještě jedna vzpomínka. Dodnes nevím, jak jsem vstoupila do letadla, jimž jsme odlétali do Spojených států amerických. Strach jsem překonala snad jen proto, že šli všichni. Právě v době pobytu v Americe jsem slavila narozeniny. Byl tam i manžel a dcera, která to všechno zařídila. Byl dort, kytice, cimbálová muzika hrála a já stála uprostřed naší divadelní rodiny dojetím neschopna promluvit. Byly to moje nejkrásnější narozeniny. Takoví jsou divadelníci. Dnes jim držívám palce. Hlavně těm mladým, kteří budou dál ve světě proslavovat divadlo v Boleradicích.“

Jan Horák se narodil 19. prosince 1936 v Boleradicích. Po vychození obecné a střední školy v Boleradicích absolvoval Jedenáctiletku v Hustopečích zakončenou maturitou. Pak nastoupil místo v bance, později pracoval jako účetní a matrikář na MNV v Boleradicích. Začal organizovat kulturní dění v obci, včetně ochotnického divadla. 1952 nastoupil místo metodika pro slovesné obory v tehdejším Domě osvěty Hustopeče – Břeclav.
O rok později zakončil Střední knihovnickou školu v Brně, obor osvěta a kultura, zakončenou maturitou a závěrečnou studií. V rámci centralizace osvětové činnosti na okrese Břeclav byl přeřazen na místo vedoucího Městské knihovny v Hustopečích, kde setrval až do odchodu do důchodu.

Aktivní působení v divadle mu umožnilo zaměstnání v místě a prvním prubířským kamenem byla hra Na letním bytě, kterou režíroval a také v ní hrál. Věnoval se také dětskému divadlu, zejména se svojí ženou. V této oblasti byla největším úspěchem účast na oblastní přehlídce v Uherském Brodě. Do 1989 pracoval v okresním poradním sboru pro divadlo, do 2002 v OPS pro dětské divadlo.

1982 zakončil (prozatím) činnost režisérskou a hereckou hrou Maryša.

V 1. polovině 60. let studoval dálkový kurz režie v tehdejším ÚDLUT (ústřední dům lidové umělecké tvořivosti) a zúčastňoval se různých aktivit amatérského divadla, školení, kurzů atp. v rámci okresu Břeclav. Jako metodik pro AD byl členem poradního sboru, redigoval Metodické listy pro amatérské divadlo, zúčastňoval se porot jako jejich člen a vedoucí, absolvoval řadu představení a přehlídek v rámci okresu i kraje, navštěvoval přehlídky včetně Jiráskova Hronova.
Rodinné prostředí zemědělce nedávalo motivaci pro divadlo, a tak první divadelní zážitky získával při představeních kočovných loutkářů ve škole i v obci, stejně tak při představeních místních ochotníků.
První divadelní zkušenosti získal jako loutkoherec loutkového divadla na střední škole a také při dětských školních představeních.
Ochotnické divadlo v té době v Boleradicích prožívalo renesanci, což bylo silnou motivací. Divadlo prožíval natolik, že postava pana rady Ptáčka z dětské hry Uloupený vynález mu vynesla na vesnici na dlouhou dobu přezdívku \“pan rada\“.

1956 Na letním bytě – režie role
1957 Hrátky s čertem – režie role
Třetí zvonění – režie role
1958 Kalibův zločin – režie -vítězné představení na okresní přehlídce ochotnických souborů okresu Hustopeče
1960 Nepokojné hody svaté.Kateřiny – režie role
1961 Příliš štědrý večer – režie
1963 Dúm kočky Modroočky – režie
1966 Každý něco pro vlast – režie
1967 Blázinec v prvním poschodí – režie
1971 Nepokojné hody svaté.Kateřiny – režie role
O princezně, která si neuměla hrát (oblastní přehlídka Uherský Brod)
1982 Maryša – režie společně s Alenou Chalupovou role (první soubor okresu Břeclav, který se zúčastnil národní přehlídky ve Vysokém nad Jizerou)